Když jsem se konečně přestěhovala na vesnici, tak jsem si řekla, že něco na mé malé zahradě chybí. Stále jsem přemýšlela, co bych tam tak mohla dát. A protože jsem byla se synem matka samoživitelka, zeptala jsem se syna. Upřímně, mě to bylo jedno. Já jsem totiž měla ještě malou předzahrádku, která měla tři krát tři metry, takže tam jsem si dala takovou malou hlavičku a stoleček, kam v létě a na jaře vždycky každé ráno chodím na kávu. Líbí se mi to tam a taky tam chodí občas moje sousedka. Je sice o dost starší než já, ale takhle to už na vesnici bývá, no nemám pravdu? Na vesnici je více starších lidí než mladých.
Ale to mi nevadí a já jsem s tím počítal. A stejně taky počítám s tím, že se jednoho dne z vesnice odstěhuji, protože si třeba najdu někde partnera, který bydlí někde jinde. Vůbec mi tohle nevadí. A když jsem se tedy syna ptala, co by tedy chtěl dát na zahradu, tak řekl, že hřiště a bazén. Jenomže logicky na tak malou zahradu jsem nemohla mít obě dvě. Takže jsem synovi řekla, že mu tam dám nějakou malou klouzačku a bazén pro malé zahrady. Byla jsem velmi ráda, když jsem na internetu našla taky bazény, které jsou určené na malé zahrady. Hned jsem se na nějaké bazény podívala a ukázala jsem je synovi.
A protože synovi bylo šest let, a tak se taky už dokázal sám rozhodnout. Bazén na malé zahradě taky vypadá skvěle, protože zase jen musíte udržovat tak moc trávu. A já nemám sekačku, neměla jsem už na ni místo. Vždycky jsem si půjčoval od sousedky. Takže jsem ráda, že bazén na malé zahradě vypadá pěkně a že syn ho s plnou parádou užívá. A syn si tam taky občas pozve své dva kamarádi z vesnice, takže jsem ráda, že syn je šťastný a že má klouzačku a bazén na malé zahradě. A já si taky občas pozvu kamarádky ke mně domů, kde si užijeme kávu a hlídáme děti při užívání si v bazénu.