V dnešní moderní době je vše strašně zrychlené. Koupili jsem si automobily. Pro jednodušší práci jsme si pořídili do zaměstnání roboty. I v domácnosti máme spoustu vychytávek, které by nám měli ušetřit čas. Ale je to doopravdy pravda? Opravdu se nám zdá, že toho času máme víc? Nebo je to spíše naopak? Tolik techniky, ale ať se bavíte, s kým chcete většina vám odpoví, že nestíhá. Že nemá čas. Ale v čem je náš problém? V minulých dobách auta nebyly ani žádní roboti na usnadnění práce. A přece se lidé scházeli, povídali si po večerech a nezapomínali na společné procházky a výlety.
A dnes? V době facebooků, instagramů a sociálních sítí lidé zapomněli na to, že jsou pořád lidé. V práci tráví skoro veškerý svůj čas v naději, že konečně vydělají tolik aby jim to stačilo. Ale neví, že co se týče peněz nikdy nebudou mít dost. Takhle přesně je to totiž navrženo a je to tak uděláno naschvál. Snaží se i odkládat bokem, ale nedaří se. Stále je to málo. A o tom to je. Ale proč to dělat? Proč se máme stále za něčím neúnavně hnát? Vždyť to nejdůležitější, co svým blízkým můžete dát je právě váš čas. Pro každého z nás je jiný jeho žebříček hodnot. Někdo se realizuje prostřednictvím svojí práce a jediné co ho naplňuje je jeho kariéra. A žene se jen po kariérním žebříčku. Další má na prvním místě především svoji rodinu. Miluje ji a naplňuje ho až po samý okraj. A je šťastný jedině když je s ní. Jeden je šťastný, když se může plně realizovat prostřednictvím svých koníčků ve volném čase. Jiný zase nedokáže žít bez konzumu.
Nedokáže si představit život bez neustálého nakupování a pořizování si nových a nových věcí. Myslím si, že je to tím, že máme vše. Žijeme až v moc luxusních podmínkách. A ty nás právě stojí tolik našeho úsilí, práce a času, že už nám potom skoro žádný nezbývá. Nakonec si uvědomíme až pozdě, že to nestálo přeci za to. Že na svět přicházíme nazí a úplně stejně z něho také odejdeme. Už skoro nikdo nikam nechodí. Města jsou přes odpoledne prázdné a děti už se skoro nepotkávají venku. Žijeme příliš uvnitř místo toho, aby to bylo naopak. Místo pěšky jezdíme autem už se ani nezvedneme z křesel a gaučů. Chybí nám všem příroda a čerstvý vzduch. A pořád se divíme, proč jsme nemocní a nešťastní. Otevřete oči, vypněte počítače i mobilní telefony. Uvidíte, jak velké zázraky se dostaví.